Banja Luka
Banja Luka (cyrilicí srbsky/bosensky Бања Лука, dříve také psáno dohromady Banjaluka/Бањалука) je druhým největším městem Bosny a Hercegoviny. Dále je největším a de facto i hlavním městem jedné z autonomních entit – Republiky srbské (Rs) a geografického a historického regionu Bosenská krajina (Krajina).
Banja Luka je přirozeným politickým, ekonomickým, kulturním a dopravním centrem Republiky srbské. Počet obyvatel činil v roce 2013 138 963 obyvatel. Po válce město zažívá mírný hospodářský růst, převážně díky zahraniční pomoci. Známou historickou památkou ve městě je středověká pevnost, nacházející se přímo v jeho centru, na břehu Vrbasu.
Město se nachází 187 km jihovýchodně od Záhřebu, 330 km západně od Bělehradu a 190 km severozápadně od Sarajeva. 90 km jižně od soutoku řek Sávy a Vrbasu, resp od hranice Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem, v severní části země. Rozkládá se na obou březích již zmíněné řeky Vrbas. Řeka protéká středem města, vlévají se do ní různé menší přítoky (Suturlija, Crkvena a Vrbanja). Centrum města se nachází v nadmořské výšce 163 m. 25 km jižně od města se rovná krajina zvedá do pohoří Velika Manjača a Čemernica s nadmořskou výškou okolo 1200–1300 m n. m.
Území města je v jeho současných hranicích obklopené obcemi (opštinami) Laktaši, Čelinac a Kneževo z východu, Mrkonjić Grad, Ribnik, Oštra Luka a Prijedor ze západu. Všechny tyto obce se nachází na území Republiky srbské.
Na 25 km jihovýchodně od města stoupá na horu Manjača která vrcholí na vrcholu Velika Manjača (1236 m) a na jihozápadě hory Čemernica s vrcholem o nadmořské výšce 1339 m n. m. Většina území Banja Luky spadá do povodí řeky Vrbasu, menší část do povodí řeky Sany.
Podnebí je mírné kontinentální. Průměrná roční teplota činí 10,7 °C, průměrná lednová 0,8 °C a průměrná červencová pak 21,3 °C. Vlivy středomořského klimatu silně potlačují hory jižně od města, údolí řeky Vrbasu je naopak vystaveno klimatu středoevropskému z Panonské nížiny, která se otevírá směrem na sever.
Město se nachází v seismicky aktivní oblasti, v letech 1888, 1935, 1961 a 1981 bylo zasaženo zemětřeseními.
Banja Luka je přirozeným politickým, ekonomickým, kulturním a dopravním centrem Republiky srbské. Počet obyvatel činil v roce 2013 138 963 obyvatel. Po válce město zažívá mírný hospodářský růst, převážně díky zahraniční pomoci. Známou historickou památkou ve městě je středověká pevnost, nacházející se přímo v jeho centru, na břehu Vrbasu.
Město se nachází 187 km jihovýchodně od Záhřebu, 330 km západně od Bělehradu a 190 km severozápadně od Sarajeva. 90 km jižně od soutoku řek Sávy a Vrbasu, resp od hranice Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem, v severní části země. Rozkládá se na obou březích již zmíněné řeky Vrbas. Řeka protéká středem města, vlévají se do ní různé menší přítoky (Suturlija, Crkvena a Vrbanja). Centrum města se nachází v nadmořské výšce 163 m. 25 km jižně od města se rovná krajina zvedá do pohoří Velika Manjača a Čemernica s nadmořskou výškou okolo 1200–1300 m n. m.
Území města je v jeho současných hranicích obklopené obcemi (opštinami) Laktaši, Čelinac a Kneževo z východu, Mrkonjić Grad, Ribnik, Oštra Luka a Prijedor ze západu. Všechny tyto obce se nachází na území Republiky srbské.
Na 25 km jihovýchodně od města stoupá na horu Manjača která vrcholí na vrcholu Velika Manjača (1236 m) a na jihozápadě hory Čemernica s vrcholem o nadmořské výšce 1339 m n. m. Většina území Banja Luky spadá do povodí řeky Vrbasu, menší část do povodí řeky Sany.
Podnebí je mírné kontinentální. Průměrná roční teplota činí 10,7 °C, průměrná lednová 0,8 °C a průměrná červencová pak 21,3 °C. Vlivy středomořského klimatu silně potlačují hory jižně od města, údolí řeky Vrbasu je naopak vystaveno klimatu středoevropskému z Panonské nížiny, která se otevírá směrem na sever.
Město se nachází v seismicky aktivní oblasti, v letech 1888, 1935, 1961 a 1981 bylo zasaženo zemětřeseními.
Mapa - Banja Luka
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |